Psychické zdraví je v dnešní uspěchané době velmi důležitým tématem a ve světě obchodu tomu není jinak. Stres, s kterým se v profesním životě denně setkáváte, je pro tělo zátěž a ta má na něj negativní dopady. Aby se následky stresu zmírnili a nedošlo k úplnému vyhoření uplatňují se tzv. copingové strategie.
Název pochází z anglického slovesa to cope, jehož význam se dá do češtiny přeložit jako „zvládnout“. V tomto případě sloveso chápeme jako schopnost vypořádat se s obtížnou situací. Copingových strategiích je mnoho a stejně tak mají mnohá rozdělení. V odborné literatuře se strategie nejčastěji dělí na „strategie zaměřené na řešení problému“ a na „strategie zaměřené na zvládnutí emocí“. Uvedeme si příklady z obou těchto kategorií.
Kontrola situace
Tato strategie je ukázkovým příkladem strategií, zamřených na řešení problému. Jedinec se během ní snaží získat kontrolu nad situací pomocí tří kroků: 1) analýza aktuální situace, 2) opatření pro zlepšení stavu a 3) aktivní zásah do situace neboli učinění opatření k vyřešení situace.
Kontrola reakcí
Tato strategie je příkladem strategií, orientovaných na zvládnutí emocí. Je zaměřena na sebekontrolu. Prvním krokem je vždy začít vnímat své reakce, analyzovat je a teprve poté se přechází k jejich změně.
Rozptylující strategie
Tato strategie se zaměřuje na provádění činností, které jedince posilují anebo mu dodávají pocit, že je schopen ovlivňovat běh událostí. Mezi takové činnosti může patřit například sport. Podstatou této strategie je rozptýlení, a tudíž odpočinek od negativních pocitů. Zároveň může daná činnost posílit sebedůvěru jedince a tím mu pomoci se vypořádat s obtížnými situacemi.
Strategie podhodnocení
Tato strategie je soustředěna na záměrné podhodnocování vlastní reakce na stres a snižování významnosti a hrozivosti stresoru. Tato strategie by měla subjektu pomoci zachovat chladnou hlavu a nenechat se ovlivnit negativními emocemi.
Mezi copingové strategie ale nepatří jen ty, které jsou lidem prospěšné, a proto je třeba si dávat pozor, jaké z nich, třeba i nevědomě, používáme. Riskantní a nebezpečné strategie se označují malcoping a můžou mezi ně patřit například únikové tendence. Jde o rezignační tendence, během kterých se člověk snaží uniknout svým problémům. Tento proces často zahrnuje užívání alkoholu, tabákových výrobků a léků. Zvláště nebezpečná je také strategie perseverace, kdy se jedinec nedokáže odpoutat od svých problémů. Neustále o nich přemýšlí a znovu si je zpřítomňuje. Tím se zátěžová situace nejen prodlužuje, ale také je stále těžší se vrátit do optimálního stavu. Dále mezi tyto škodlivé strategie patří i rezignace a sebeobviňování.
Jak vidíte, mnoho copingových strategií lidé využívají, aniž by o tom věděli. Vy už ale znáte některé z nich a můžete se na ně lépe zaměřit, nebo se naopak vyhýbat těm strategiím, které by Vám mohli uškodit.
