Družstvo, mnozí z nás si spojí daný termín s minulým režimem, kde družstva vznikala skoro sama a vznik byl dokonce podporován vládnoucí stranou jako vzor všeho dobrého a komunistického. Družstvo, například to zemědělské, bylo skoro v každé vesnici či městě a většinou se staralo o rozvoj zemědělství (nebo spíše udržení v alespoň trochu schopné produktivitě), průmyslu, chovu dobytka a zvěře apod. S pádem minulého režimu se však nestalo to, že by družstva byla vyškrtnuta ze seznamu právnických osob, ale spíše naopak forma přetrvala. Byť se neřadí k nejpopulárnějším formám nově vzniklých právnických osob.
Obecně k družstvu
Jedná se o společenství neuzavřeného počtu osob, které se členové zakládají za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob. Z prosté definice, kterou nalezneme v každé učebnici obchodního práva můžeme vyčíst, že počet členů v takovém družstvu není nijak omezen, ba naopak – čím více, tím lépe. Nese to sebou samozřejmě mnohem větší „diskurz“ mezi jednotlivými členy, ale to asi všude. Každá právnická osoba musí být založena za nějakým účelem, nelze si jen tak založit firmu Pepa s.r.o. a jen tak existovat. Družstvo se většinou zakládá za účelem vzájemné podpory – tedy členové po vzoru minulého režimu dají do družstva traktory, sekačky a kosy a vzájemně si je vypůjčují, takže všichni mohou těžit z kapitálu ostatních – nádhera. Podporovat se také může i nečlen, například může být družstvo založeno na podporu zemědělců, aniž by tam nějací zemědělci byli.
Nemusí být však vzájemná podpora tím hlavním středobodem, obchod a byznys může být u této právní formy také účelem.
Sociální a svépomocná funkce, která stála u zrodu této formy, je přechována z historie i v nynější právní normě, a tedy vůbec není problém, abyste takové družstvo, které se ještě drží z minulého režimu, potkali v sousední nebo přímo vaší vesnici.
Kde všude můžu podporovat?
Nemusí to být jenom zemědělství, ale družstvo se může angažovat i v jiných oblastech – oblasti sociální, vzdělávací, kulturní…, chutí máme na vybranou.